7. kapitola

Drahá Hermiouno,
Je mí velmi lito, že tí to musím řícti, ále dále už by to néšlo. Skóro se nevidíme. Každý bydlíme někdé jínde a néma cénu, abychom se tákto trápíli. Opravdu těé mám móc rád, ále búde lépčí, kdýž sí káždy pújdeme svoují céstou. Ná věéky tvúj Viktor Krum.
V Harrym se něco zlomilo. Chudák Hermiona, určitě má Viktora ráda a on ji takto ublížil. Ani se nedivil, že se takhle chovala, kdyby tohle prožil s Cho a ona ho odmítla, taky by to na něm nechalo následky. Ale s ní je to jiné, za prvé, Cho je z Bradavic, takže by ji mohl vídat každý den a za druhé, stejně o něj nejeví zájem, takže nic takového není možné.
Ron na Harryho koukal jako na svatý obrázek, ani jeden neměl co říct. Oba chápali, jak se Hermiona cítí. Harry dal dopis zpátky a hned na to se Hermiona vzbudila, ale ničeho si nevšimla. Jen viděla, že nad ní stojí oba její kamarádi.
„Ahoj Hermiono,“ usmál se Ron, „hledali jsme tě a taky jsme tě hned našli. Víš co je nového?? Harry je novým famfrpálovým kapitánem a já budu možná brankářem.“ Zdálo se, že to Hermionu docela potěšilo, protože hned odpověděla: „To je skvělé Harry, gratuluji,“ a kupodivu obou dvou se mírně usmála. Všimla si, že ji dopis čouhá ze spod knížky a rychle ho zastrčila, aby si toho ani jeden nevšimli, ale Ron s Harrym dělali, jako by si ničeho nevšimli.
„Hermiono, řekni mi něco,“ ptal se Harry, “ proč se zase učíš, když je pátek?“
„Harry, kolikrát vám to mám říkat, letos skládáme NKÚ a já se to chci pořádně naučit.“
„Ale Hermiono, vždyť je teprve třetí týden září. Máš na to ještě devět měsíců.“ Naléhal Ron
„Vy dva se asi nepoučíte. Nevíte, že NKÚ nejsou jen ledajaké zkoušky, ale že jsou to nejtěžší zkoušky ? Já nejsem jako vy, nestihnu se všechno naučit, když si k tomu sednu v dubnu nebo v květnu. Chci mít dobré výsledky.“
Ron ani Harry na to raději už nic neřekli.
Datum konkurzu na nebelvírského brankáře stanovili na poslední týden v září, protože první týden v říjnu byl výlet do Prasinek, a hned na to začínal školní pohár ve Famfrpálu. Letos začínal později kvůli počasí. První týden v říjnu mělo být deštivo a měl foukat silný vítr, takže by to asi nikdo neuhrál.
Čas plynul jako voda a byl tu – konkurz na brankáře. Sešlo se tam mnoho lidí. Přišlo jich více, než Harry čekal. Mezi neznámými Harry poznal Seamuse Finnigana, Lee Jordana, Colina Creeveye, dokonce i Ginny se ucházela o místo.
Po první fázi zkoušky řady zřídly, zůstal tam jen Lee Jordan, Ron, Seamus, Ginny a ještě nějací dva chlapci z třetího ročníku. „Teď si každý sednete na své koště a vyzkoušíme si vaši rychlost. Seřadíte se vedle sebe a poletíte až k Fredovi na druhou stranu hřiště,“ ukázal Harry: „ti tři, kteří budou nejrychlejší se potom utkají o místo brankáře.“ Hned jak dokončil větu, George všechny zařadil vedle sebe a na znamení Harry pískl a závod mohl začít. Mezi prvními se tlačil Ron, Ginny a Lee Jordan. Když závod skončil, bylo to následovně: jako první doletěla Ginny, těsně po ní Ron a jako poslední doletěl Lee Jordan.
„Takže to vypadá, že zatím nejlepší je Ginny Weasleyová, ale samozřejmě to nezáleží jen na hráči, ale také na koštěti. Pokud máte pomalé koště, tak moc efektivních výsledků nedocílíte. Takže to máme následovně, o místo brankáře se střetnou Ginny Weasleyová, Ron Weasley a Lee Jordan. Teď se ukáže, kdo z koho.“ Začal Harry, „teď si každý zahraje krátkou hru. Já, Fred, George, Alice a Angelina budeme proti vám hrát. Fred a George na vás budou posílat potlouky, já a děvčata budeme střelci a vy budete hlídat branky a budete chytat naše camrály, protože na tuhle hru použijeme dva. Kdo bude nejlepší, ten vyhrál. Až řeknu vaše jméno, tak se vznesete před brankoviště. Takže jako první Lee Jordan.“ Lee vyšel velice sebevědomě a usměvavě. Když věděl, že zatím vypadá nejhůř ze všech tří, tak byl optimistický. Vzal si koště a vzlétl k brankám. Když Harry křikl TEĎ, hra začala. Na Leeho lítaly splašené potlouky a ze dvaceti střel chytil desetkrát camrál.
„Docela slušný výkon, děkujeme ti Lee. Teď je na řadě Ginny Weasleyová.“ Ginny byla celá bílá, vypadala, že by měla každou chvíli omdlít. Vypadala jako přesná kopie smrtonošky. Vzala si své koště a nasedla na něj. Během chvíle mohla hra začít. Ze stejného počtu dvaceti střel chytila šestnáctkrát camrál, ale málem ji potlouk shodil na zem.
„Také ti moc děkuji Ginny, ještě lepší výkon. Tak a teď poprosím tebe Rone.“ Ron vyšel z řady. Celý se třásl. Byl ztuhlý od konečku vlasů až k patám. Takový výkon. Šestnáctkrát chytit camrál, to se mu nemůže povést. Zdá se, že jeho šance na vítězství vyprchaly. A ke všemu mu je soupeřem jeho sestřička Ginny. Proč tu vůbec chodil? Jenom se ztrapní, celá škola se teď na něj bude dívat, jak skoro nic nechytí a bude ze všech nejhorší. Vzal si staré koště, které měl po Charliem a nasedl na něj. Lehce se vznesl a ještě ve vzduchu se nervózně třásl. Hra začala, z každé strany na něj lítaly potlouky, zdálo se, že bratříčkové na něj odrážejí ty polouky nějak silněji, ale on si řekl, že se jen tak nevzdá. Má jedinečnou příležitost jim ukázat, co dovede. Najednou sebral všechnu síla a sebevědomí. Chytal jeden camrál za druhým, pořád si říkal: „Ať už to skončí, ať už to skončí!!“ Naštěstí se konce dočkal.
„Takže tu máme shodu, Ron i Ginny Weasleovi vychytali šestnáct camrálů. Budeme se muset poradit s porotou. Takže vyhlašuji na chvíli přestávku a za deset minut se tu opět sejdeme. Děkuji vám za spolupráci.“ Skončil Harry a otočil se směrem k porotě, kterou tvořili všichni hráči.
„Já bych byla pro Ginny, další děvče v týmu by neuškodilo a myslím, že se pohybovala velice ladně a mrštně, takže dávám bod jí.“ Řekla rázem Katie Bellová.
„No, já jsem zase spíše pro toho Rona, lépe se vyhýbal potloukům a skóre měli stejné,“ mínila Angelina.
„Jo, souhlasím s tebou,“ dodala Alice „takže, teď je to na vás hoši.“ Koukla na Harryho.
„Myslím, že další Weasley v týmu taky neuškodí.“usoudil Fred, ale George mu na to odpověděl: „Ale Ginny je taky Weasleyová, takže já hlasuji pro ní. Už to rozhodneš jen ty Harry, koho sis vybral ?“
Harrymu bylo víc než jasné, že kamaráda zklamat nemůže, navíc Ronovi tak moc fandil. Teď když se rozhoduje mezi ním a Ginny, bylo jasné, pro koho zvolí: „Já jsem pro Rona, taky si myslím, že hrál o trošku líp, než Ginny, ale příští rok by mohla být třeba odrážeč nebo střelec.“ Koukl na ostatní. Teprve teď si uvědomil, že letos končí jak dvojčata Weasleyova, tak i všechny tři dívky z jejich družstva. On byl vlastně nejmladší člen a hned ho zvolili kapitánem.
„Takže vás tu zase po krátké přestávce vítám. Porota se v poměru 4:2 rozhodla, že se novým brankářem stane Ronald Weasley.“ Oznámil Harry. Ginny se jen smutně zatvářila, ale uražená nebyla. Ronovi pogratulovala a během chvíle už se zase usmívala. Ron byl ten nejšťastnější člověk na světě. Jeho sen se splnil. Je ve famfrpálovém týmu a vyhrál konkurz. S širokým úsměvem běžel Harrymu poděkovat.
„Jen vám chci všem oznámit,“ začal Harry, „že druhý týden v říjnu hrajeme první zápas s Havraspárem. Měli bychom začít trénovat. To je pro dnešek vše. Děkuji všem za spolupráci.“

8 komentuje 7. kapitola

  • Hela  píše:

    Skvělé:)

  • Glum  píše:

    Chudák Hermiona.

  • Helesika  píše:

    jdu na další je to lepší jak film

  • Ginnynka  píše:

    Supr!! Ale kdyz si prectete knizku

    bude to lepsi!

  • Julie  píše:

    To od Viktora bylo slušné a zároven sprosté řekla bych že si našel jinou holku.

  • Pajuš  píše:

    je to great!!všechno se mi to začíná čím dál tím víc zamlouvat!!!omg…great!!musim jít číst dál:)sli mohu,budu otravovat po každém pokračování:)

  • Cloudy  píše:

    báájo

  • horses  píše:

    já bych byla pro ginny to je nespravedlivé byla lepšéív rychlosti a pak s ronem nastejno

Odpověz

Můžete použít HTML <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

code