62. kapitola

Ještě před hodinou si Hermiona, Ron a Harry zašli na večeři. Moc lidí v místnosti nebylo, zřejmě si všichni opakovali látku do Astronomie.
Harry si všiml, že tu spíše nejsou páté a sedmé ročníky, protože neviděl ani nikde Freda, George, Angelinu, Katie a Alici, ani jeden z nich tu nebyl. Dokonce i Seamus, Neville a Dean se šli nejspíš učit.
U stolu sedělo jen pár prvňáků, které viděl ještě při zařazování. Zbytek si bohužel moc nepamatoval, jen sem tam někoho, koho potkával v nebelvírské koleji.
Kdo tu ale byl, když se ohlédl víc dokola, byla Ginny.
Opět se na něj usmála, lehce ji zamával a pak si nařídil, že se na ni už ani jednou neotočí a nepodívá se na ni. Samozřejmě své předsevzetí ihned porušil, protože se na ni díval pořád dokola. Nemohl si nevšimnout, jak jí to dneska slušelo. Harryho to štvalo, protože to zřejmě znamenalo, že bude mít rande. Její obvykle rozpuštěné vlasy byly staženy v pevný cop, všiml si, že i ve tváři vypadá o něco líp, z čehož usoudil, že se nejspíš začala malovat jako většina dívek, které to dělávaly. Ale žádné to neslušelo tak jako Ginny. Vypadala úžasně. Kéž by byl on tím klukem, se kterým se má sejít. O, jak na něj žárlil, ještě ani nevěděl, kdo to je a už ho pořádně nenáviděl.
Pak si vzpomněl na černovlasého mladíka z Havraspáru, který ji nedávno okupoval a hned měl jasno. Určitě jde s ním. Sakra, kdyby neměl zkoušku z Astronomie, šel by za ní a sledoval by je.
Proboha, chce si hrát na Sharlocka Holmese, tak to už je to vážně kritické, pomyslel si.
Desátá hodina odbila, všichni studenti už pohodlně seděli u svých stolečku s dalekohledem, který na něm měli nachystaný.
„Vašim úkolem je zakreslit všechny hvězdné soustavy, které dnes na obloze uvidíte. Máte na to hodinu čistého času, začněte,“ oznámil mužský hlas kdesi v pozadí. Harry ani nevěděl, jak vypadá, protože když přišel, ihned se posadil do lavice, ani jednou se po muži neohlédl, navíc byla v místnosti strašlivá tma. Jen na stolech měl každý malinkou petrolejku, kterou si mohl posvítit na pergamen, na který zaznamenával hvězdné soustavy.
Po hodině byl Harry už opravdu unavený, snažil se zapsat toho co nejvíce, ale sám věděl, že si toho hodně vymyslel. On to prostě na té obloze neviděl.
Jediné, co s určitostí poznal, byl měsíc. Jak směšné. Byl v úplňku. To ho hned donutilo myslet na profesora Lupina, který se teď někde svíjí a kouše se do tlapek a čeká, až bude zase den.
„Tak, nebylo to zase tak strašné, myslela jsem, že to bude horší, Alda měl pravdu, všichni z toho dělají drama!“
„Takže Alda,“ rýpnul si Ron, Harry ho ihned kopl. Vůbec neměl chuť v tuhle dobu poslouchat nějaké hádky.
Hermiona dělala, že to přeslechla.
Chudák Filch byl nadmíru naštvaný. Téměř půlhodinu hodinu před půlnocí se mu nějakých padesát studentů potulovalo po škole a on s tím nemohl nic udělat, protože věděl, že byly na zkoušce z Astronomie. Jak rád by všem napařil nějaký trest. Ale nemohl a užíral se tím. Tajně stál v jednom rohu a poslouchal, kde se co šustne. Třeba nějaký student začne pomlouvat nějaké profesora a on by toho mohl hned využít. Ale měl smůlu. Nikdo už neměl síly na to, aby se ještě bavil o škole. Zítra je čekala poslední zkouška. A to dopoledne.
Bylo skoro osmadvacátého června, blížil se konec roku. Bradavický spěšný vlak měl přijet až druhého července, takže jim do oficiálního konce zbývalo ještě pět dní.

3 komentuje 62. kapitola

  • Helesika  píše:

    jeje to už bude konec no ne ?????

  • nimka  píše:

    Alda??!!!=)))))to je good..

  • Julie  píše:

    Kouše se do tlapek?Spíš se škrábe po celém těle!

Odpověz

Můžete použít HTML <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

code