1. kapitola – Věrný svému pánovi 2/2

Druhá část první kapitoly.

Uběhla půl druhá hodina. Všichni Smrtijedi se ještě stále zdržovali ve vesničce. V málokterém domku svítilo světlo. Skoro všechny už byly obaleny smutkem. Zbývaly poslední tři domy. Zbývalo postarat se o poslední obyvatelé těchto domů. Dracovi stoupal adrenalin v krvi. Že by konečně snad? Pevněji sevřel hůlku a zhluboka se nadechl vzduchu.
„Nééé, prosím,“ nějaká starší žena, o něco mladší, než Dracova bývalá profesorka přeměňování, klečela na zemi a rukama objímala Snapeovy nohy, „prosím, neubližte nám. Dáme vám, co chcete. Peníze, chcete peníze? Máme plno peněz..nééé,“ zakřičela znovu, když jeden ze smrtijedů vynesl z domu malinkatou holčičku. Měla sotva čtyři roky. Vlásky měla kudrnaté a plavé jako andílek, oči průzračně modré, pevně se držela muže v kápi a aniž by věděla, co s ní hodlá dělat, usmívala se na něj. Na tvářích se jí přitom rýsovaly malinkaté ďolíčky. Cenila na všechny kolem mléčné zoubky a vůbec si neuvědomovala, že postarší žena, zřejmě její babička, teď leží na zemi a prosí o jejich holý život.
„Neubližujte jí, je to ještě dítě!“
Crucio!“ Zaznělo z jakési hůlky a žena se začala krčit v nesmírné bolesti. Křičela, sténala, řvala, plakala, prosila, ale nic jí to nebylo platné. Ba naopak, smrtijed, který vyslal tuto zakázanou kletbu se v tom ještě víc vyžíval a zasílal na ženu stále víc a víc Cruciatů.
„Notte, no tak, Notte!“ Křičel Severus Snape, když k ní Smrtijed předstoupil a chytal ji za vlasy maje přitom vytřeštěné oči a vyceněné zažloutlé zuby. „Nech toho, žádný fyzický kontakt.. nebo budeš zapáchat, je to jen ubohá mudlovská šmejdka..,“ odplivl si velitel početné skupinky. Nott se na Snapea usmál a znovu se vzdálil. Vyslal na ni další kletbu, tentokrát to byla ta, jež rozhodla o všem. Ženino tělo olizovaly zbytky jedovatě zeleného světla.
„Teď, Draco.. tohle bude tvůj úkol,“ zazubil se Snape, hledě uhrančivě do očí svého bývalého studenta, „dej mu ji!“ Přikázal Smrtijedovi, jenž doposud držel malou holčičku, která nechápavě hleděla k zemi a sledovala, co to babička dělá, proč mlčí. Už se ani nesmála, ale ani neplakala. Neměla ponětí, co se tu děje. Fascinovaně hleděla na poslední zbytky zelených paprsků, jenž se rozplývaly.
„Cože?“ Dracovi vyschlo v hrdle. Ano, chtěl si dokázat, že je víc, než jen pouhý poskok, že má taky na to někomu ublížit. Ale copak má ublížit jí? Vždyť je to téměř ještě batole. Ta holčička ještě nemá ponětí o světě, navíc je taková roztomilá. Zvědavě se na ní podíval a dívenka na něj vyvalila svoje kukadla. Natáhla ručku a prstem se dotkla jeho nosu. „Mám tě!“ Zachichotala se. Draco cítil, jak mu tuhne krev. Cítil, že tohle nezvládne. Co mu to ta malá holka dělá? Vždyť takhle to bude ještě horší!
„Slyšíš správně, Draco, jsi na řadě..“
„Mám ji snad..“
„..mučit? Ano! A zabít!“ Zaznělo chladně od jednoho ze Smrtijedů. V jeho hlase bylo jasně znát, že o něm pochybuje. V Dracovi probíhal vnitřní boj. Chtěl to tomu zatracenému Snapeovi a všem tady dokázat, chtěl tomu nevěřícímu Tomášovi ukázat, že o něm nemá co pochybovat, že nebude trvat dlouho a sám mu bude olizovat podrážky. Chtěl všem ukázat, že on..on se ničeho a nikoho nebojí. On je sám sebou a nějaká malá usmrkaná holka mu v jeho cestě za slávou a mocí nebude překážet. Znovu se na ni podíval. Měla tak pěkné oči a úsměv. Stále se na Draca usmívala a strkala nesměle prstík mezi zuby. `Ne, to já nemohu, nemůžu ji ublížit! Je to malá holčička. Tohle přece nejde.. nemůžu ji mučit. Hned při první Cruciatu zemře, nevydrží ten nátlak. Umře!´
`Musíš!!´Ozvalo se odněkud v jeho hlavě, ale ta myšlenka nepatřila jemu. Otočil se na Snapea, který měl ve tváři neurčitý výraz, Draco by však přísahal, že mírně přikývnul.
Odhodlaně holčičku popadl a postavil ji na nožičky, hned vedle těla její babičky.
„Budeme si teď trošku hrát, bereš?“
„Jo,“ souhlasila šťastně.
„Jak se jmenuješ?“
„Emylda.“
„Emylda..takže Emyldo, dělej přesně opak toho, co udělám já,“ dítě přikývlo. „Dobře, takže když já si teď před tebe stoupnu, ty uděláš co?“
„Hačačá,“ zašvitořila holčička a posadila se na studenou noční zem.
„Správně,“ Draco napřáhl hůlku a zavřel oči. „Crucio!“ Zakřičel z plna hrdla a netrvalo ani deset vteřin a holčička začala šíleně křičet a vřeštět. Draco otevřel oči a viděl, jak se popadá za bříško a zmítá sebou ze strany na stranu, krčí víčka a rty má rozevřené do hlasitého jekotu. Viděl, jak se jí po tváři kutálejí slzičky a pod náporem bolesti se dokonce počůrala. Už to nemohl déle snášet. Snad po několika letech pocítil opravdovou lítost. On měl v moci ji toho ušetřit, ale věděl, že to pro ostatní Smrtijedy nebude dostatečným důkazem jeho věrnosti. Musí ještě chvíli počkat, ač nerad. Oči se mu plnily slzami. Přes černou kápi je však nikdo neviděl. Šouravým krokem přistoupil k zmítající se holčičce, která teď volala svou maminku a jejíž hlásek ztrácel na intenzitě. Přistoupil přímo k ní, rozhodnut, že ji zbaví toho trápení, toho břemene. Neměl už chuť se dívat na tohle neštěstí a neměl sílu ji dál takto trápit. Nežli umřít v bolestech, to raději..
„Avada Kedavra!“ Řekl téměř nadpozemsky a tělo děvčátka se, přesně jako před chvílí u její babičky, ponořilo do hloubky smrti.
„Výborně Draco!“ Pochválil jej jeden ze Smrtijedů, kterého ihned poznal. Byl to jeho strýc Rodolphus Lestrange. „Otec by na tebe byl pyšný!“
„A teď si jdeme pro ni!“ Prohlásil čísi hlas.
„Pro koho?!“ Obrátil se zvědavě Draco na kdysi svého nejoblíbenějšího profesora ze školy. Začínal být opět pořádně naštvaný. Zase mu něco zatajili? Myslel si, že se tahle mise koná kvůli něj, ale zatím to byla jen pitomá fraška. Vůbec tady nešlo o něj. Šlo tu o nějakou JI.
„Neptej se, vůbec se tě to netýká, pokud by Pán chtěl, aby ses to dozvěděl, řekl by ti to!“
„Nemyslíte, že na to už je pozdě? Stejně ji uvidím, o koho se, sakra, jedná? Proč si připadám jako idiot?“
Snape se jen provokativně usmál, ale nic neodpověděl. Nechal Draca povařit se ve vlastní šťávě.
Rázným krokem zamířili k poslednímu nic netušícímu domu. Najednou sledoval, jak se Smrtijedi rozestupují kolem domu. Dva, na které Snape kývnul se někam přemístili, zatímco třetí Smrtijed si svlékl svou sutanu a zazvonil na domovní dveře, pomudlovsku. Draco sledoval jeho odění. Měl na sobě obyčejnou mudlovskou kostkovanou košili, džíny a párek kšand. Do zadní kapsy si zasunul hůlku tak, aby nebyla na první pohled vidět.
Zanedlouho se dveře otevřely a z nich vyběhl prvně pes, načež se ve futrech objevil muž středního věku. Smrtijed ještě zkontroloval cedulku se jménem u hlavních dveří a když se ujistil, že je na správném místě, ihned popadl hůlku a se širokým úsměvem seslal muže jedinou kletbou k zemi. Draco uslyšel z horního patra domu dívčí křik. Tento křik však nepatřil už žádnému dítěti, nýbrž nějaké dívce, která byla při nejmenším stejně stará jako on.
Smrtijed po jeho boku vyšel vstříc dveřím od domu. Popadl psa, který bezděky olizoval svému mrtvému pánovi obličej, ale marně, ten se ani nehnul.
Když se Draco naklonil, aby se podíval, který z jejich řad se začal zajímat o zdejší faunu, poznal, že jde právě o jeho strýce. Rodolphus Lestrange vytáhnul hůlku a jemně s ní mávnul. Ve vzduchu se objevila levitující dýka. Objal ji svými prsty a pevně sevřel. Na to, co se v té chvíli odehrálo, Draco už nikdy v životě nezapomene. Tohle byl první hřebíček zabitý do jeho rakve.
Jak hvězda nebem padající,
se mihl nůž a páž,
zoufalou ranou ku prahu,
psa přibila smrti stráž,
ta nevinná tvář, věrný pes,
zří na něj okem mdlým
a ještě ruce líže mu
jazykem krvavým.
Všude kolem byla krev. Krev.. tekutina tekoucí v žilách a tepnách, tekutina, jejíž síla udržuje bytost naživu, tekutina, která už zde ztratila smysl.
Už podruhé za tento večer Draco zalitoval, že se nechal zlákat na stranu zla, zalitoval.. oči se mu plnily slanou vodou a kanuly přes husté světlé řasy až k hornímu rtu. To nebohé stvoření tu umíralo a trápilo se. Rodoplhus Lestrange se spokojeně usmíval a díval se, jak pes kňučí a packami mu projíždí poslední tiky, jenž naznačovaly, že je ještě živ. Psí nářek utichl. Byl konec.
„A co teď?“ Zeptal se Draco roztřeseným hlasem. Nemohl uvěřit, že byl právě svědkem něčeho tak nelidského.
„Teď? Teď už se jen spočítají mrtví a udělá se inventura!“ Zavtipkoval Nott a ze stínu vedle něj se vynořil Snape a držel za paže ženu přibližně stejně starou jako byl on sám.
„Ještě je tu tahle,“ otočil se na Draca, „poslední. Je tvoje!“
Avada Kedavra!“

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

83 komentáře “1. kapitola – Věrný svému pánovi 2/2

  1. Takže Blanch já tě asi zabiju. Byla jsem na víkend slavit na chatu a s radostí si jdu přečíst novou povídku a málem jsem se u toho pozvracela. Některé pasáže jsou fakt hnusné – viz ten pes. Zatím ti nemůžu zhodnotit celou povídku, protože jsem četla jen jednu kapitolu. Tak za další dvě, tři ti už budu schopná říct, co si o tom myslím.

  2. ááh, myslím, že tahle povídka bude dokonalá.

    Tý brďo. Já zabiju kohokoliv, ale zvíře, jako je pes, bych asej nedokázala. Dyť mě ho bylo líto víc, než té malé holky!

    Boduješ=) a ještě ta báseň, no kapky jak sviňa. Jsem napjatá na další kapitolu. První dojem….děsně suprovej krvák=)=)

  3. Už od prvního odstavce mi bylo jasný, že se z toho vyklube něco velkýho. Čte se to snadno a přesto mi z některých pasáží běhá mráz po zádech tím, jak je to děsivý. Myslím, že to bude kvalitní povídka. Už teď jsem celá napjatá, co se bude dít dál.

    Možná mi to ušlo, ale jak tu povídku plánuješ dlouhou?

  4. Leni a o to jde…tohle je povídka hodná Prokleté povídkářky..je plná takových věcí..doporučuji potom nečíst… 🙂 Moje sadistická dušička si u toho mne ruce :)) Mě mučení naplňuje.

    Am já jsem ještě nepřišla na způsob, jak sníst člověka, viiiiď? :))))))))

    Brabi vlastně ani nevím, děj mám rozvržený, ale na kolik mi to výjde kapitol, netuším..předpokládám něco kolem 15ti a více..

    Hehehe… já jsem potvora…holt…jsem sadista a Prokletá povídkářka, co ode mě čekáte :))) Tohle rozhodně není čtivo pro každého :)))

  5. Krása! 🙂 Asi mi to bude vynahrazovat i Pikovýho krále.. 🙂 Ale neříkám, že se s ním loučím ráda..

    Mimochodem, ty obrázky jsou úplně skvělý 🙂

  6. Chjoo…Blanch vražedkyně psíků….Amálie kanibalka=)

    myslím, že post prokletých bereme poctivě=)=)

  7. Am taky bych řekla..mimochodem, Prokletá..ty bys mi mohla už poslat něco, co bys tam chtěla zveřejnit.. budu ti to vkládat já.

  8. Jinak Am..mě bylo taky víc líto toho psa než té holčičky…mimochodem, ty verše jsou z básně Námořník…jen jsem si je upravila k podobě své 🙂

    Ale ty první jsou teda ehm..moje no 🙂

  9. Šak sou taky geniální ty básně….

    Ty mě to budeš vkládat? tý jo, tak dík…já sem prostě líná naučit se to a teď ani není čas…=/

    Ale ta báseň o tom psu..krvavý jazyk…no prostě šupa=)

  10. Am no jo :))) je povedená..heh :))) Málem jsem rozbrečela sama sebe :)) Jen pár úprava  co z toho vylezlo :)))

    Hel, ale já už jsem ti to o tom vkládání říkala..kdybys častěji lezla na prokleté, věděla bys to..já na tebe čekám už od začátku, žë to začneš posílat a furt nic…

  11. teda, tak to je mazec. U toho psa jsem se málem rozbrečela. Já nevím, když je to člověk, tak je to drsný, ale přežiju to. Ale jak jde o zvířata jsem v koncích. Já brečím i když dávají v televizi o psích zápasech.

    To dokazuje, jak je tahle první kapitola dobrá. úplně jsem z ní hotová, fuj musím to vydýchat…

  12. tak to bylo husty teda.U neceho sem fakt nemohla treba ten pes …bylo me ho fakt lito a to nejen ho.Paradne pises uz sem toho od tebe cetla hodne a vim ze neco takovyho pises ale tohle sem neceklala …POCATECNI SOK!!!

  13. nádech výdech…lidi to je prostě pravá stánka naší milé Blanch takový "malý" sadista:) jinak chudák pesan:( a jestli to bude takhle pokračovat tak ti najdem nějaké vydadatelství a jestli to nevydají tak založím nějaké já…

  14. ehm… včera jsem byla příliš unavená na to, abych mohla psát komentář… jsem byla ráda, že jsem měla vůbec otevřený oči abych mohla číst, tak píšu koment až dnes :)moc se mi to, co jsem četla líbilo, a jsem zvědavá, kam tu povídku poženeš dál :)jestli to bude opravdu tvojr životní dílo, tak to bude velmi …(nemám slovo vystihující co by to mohlo být za úžasnou povídku) 🙂 těším se na další 🙂

  15. Fnuk, mi ho bylo tak líto :-/ a to sem na něho na konci sesteho dilu nadavala.. bůanch, to nemuzes, jeste ho zacnu mit nakonec rada..

  16. Fíha, to mě dostalo… Nevim proč, ale mám takový nepříjemný pocit, že ta mudlovská dívka je Hermiona…!

  17. Téda, dost drsný! Jediný, co mi nepadlo do oka bylo dvakrát "přibližně" v jednom odstavci, těsně za sebou(odstavec, kdy se smrtijedi chystají na vesnici). Jinak povedený a těším se na pořádný psycho(až je mi Draca líto)..

  18. scratt nikde není řečeno, že ej to mudlovská dívka :))) Jen, že je to mudlovská vesnice :)) Tam mohou žít i kouzelníci 🙂

    No jo, drasťák, můj oblíbený 🙂

  19. No… drsný. Chudák pes, toho je mi líto. Jestli to bude celý tak dobrý jako první kapitola, tak z toho bude nejlepší ff široko daleko :o)

  20. Je to drsné!!!!! No spíš drsně dobré!!!! Člověk je týden na dovolené a čtu tady už 6 hodin a pořád nemám všecky novinky přečtené… Je super, jak moc se tomu věnuješ Blanch… smekám!!!

  21. Tak to je zlé:( protože už je ze mě Blanchomaniak:))) Dokonce už čtu Tvé povídky i v práci… no zatím mi to prochází:))

  22. další budu přidávat, až skončím Pikového krále..stejně jako začnu dál psát Třináctou komnatu.

  23. No fuj, to je fakt nechutný, jak se v tom vyžíváš. Kdyby to četl nějakej psycholog, možná by ti něco řekl, Blanch.  Já jenom doufám, že malý děti a zvířátka mučíš a zabíjíš skutečně jenom v povídkách. ;-)

  24. Francis myslíš, že jsem tak zlá i ve skutečnosti? :))))

    Čekám, že tohle dílo bude mít hodně záporných kritik :))))

  25. ten hajzl zabil psa? tahle povídky mě uchvátila ale po tom masakru mám strach ji začít číst….bože on vážně zabil pejska…je to ta největší svině ze všech povídek

  26. no nevím jest-li se mi chce ještě spát,ale jinak…………něak ty všechny lumpi dost obhajuješ…………Snapea,Draca……….a to nepočítám chudáka Tonksnovou.

  27. Blanch to ne, jen mě tahle povídka celkem šokovala. Jinak, je to napsaný dobře, ale místy je to fakt dost nechutný. No, ale s tím už se holt musí počítat, ne? ;-)

  28. :)) já vím, že jsem zlá 🙂

    Ta nechutnost je jedním z hlavních bodů, protože předpokládám, že Smrtijedi neušetří nic a nikoho… jsou to bezcitné bestie.

  29. Ahoj Blach,

    dlouho sem hledal nejaký smysluplný blog. Řekl bych že sem ho právě našel. To co píšeš je opravdu úžasné a to myslím od prvního do posledního článku. Abych se přiznal, četl sem opravdu všechny články co tu jsou.. nemožné, řekl by někdo. Je to fakt. Řekl bych že máš velký talet a talentem se nemrhá. Skus napsat neco obsáhlejšího, tím myslím hodně obsáhlého. Třeba i knihu.

                                    Woody

  30. Woody no..když to tak vezmu, HP knihu jsem napsala 🙂 Svoji píšu, ale tak poskrovnu.. a zatím pro sebe. Děkuji ti za tolik chvály, tu by si spíš zasloužil někdo lepší a plodnější, přesto si toho moc vážím.

    trezia :)) no povídka nevím, kapitola dneska.

  31. no nééé já to blbě napsala samozřejmě že jsem myslela kapitolu at už čehokoli….:) jo a moc dík za vysvětlení co je slash :)))))

  32. Tak tohle je už kolikátá povídka, kterou od tebe čtu, ale tahle je první ,u který se už nemůžu dočkat dalšího pokračování. Ty ostatní sou taky supr, ale tohle se skoro nedá vydržet. Tak pohni a dej to sem…..

  33. Ahoj Blanch

    Je to absolutně nejdrastičtější a zárověň nejlepší povídka jakou jsem kdy četla, místy mi běhal mráz po zádech.Nejvíc mi bylo líto toho pejska a občas i Draca (rozhodně bych nechtěla být na jeho místě). :))) Kdy se dočkáme pokračování ?

  34. Alčo dkěuji moc, já doufám, že brzy přidám nějakou tu kapitolu…už ji šušním asi rok na papíře :)))

  35. je to dobre kedy bude dalsia uz sa neviem dockat aj ked ja mam racej romantiku toto je ne mna prilis drsne ale paci sa mi to:o)………….rok uz mas napisanu dalsiu tak co tu este neni?!

  36. psala jsem, že k této povídce teď nějakou dobu nebudu přispívat, dokud nedopíšu Acta est fabula 🙂

  37. musím ríct ze se mi tvoje povídky moc líbí ale tahle…..promin mi ale tohle nemuzes brat za svoje vrcholne dílo….a ten pes na konci to byl neskutecny kyc…presne tohle nesnasim kdyz se autori pod zaminkou vyvolat ve ctenari co nejvetsi emoce snizuji k zabijeni malych deti a zvirat.to delaji jen naprosti zoufalci kteri si neumi udrzet ctenarovu pozornost,,,,,je mi lito ale v tehle povidce si zklamala

  38. Já se k ničemu nesnížila a kýč to právě nebyl… mně se to hrozně líbilo, nebylo to nijak nucené, bylo to právě přirozené, odjakživa nějak umím přirozeněji "vraždit" zvířata v dílech, viz moje básničky, takže nesouhlasím.  Takže ne, nezklamala :))) A třebas jsem v tvých očích zoufalec, vůbec mě to netrápí, já mám tuhle povídku ráda. Život je holt život, možná ho neumíš přijmout, ale i takové věci se ve světě dějí a pochybuji, že mezi smrtijedy ne, proto to tam je. Oni jdou po všem bez skrupulí a nezáleží jim ani na dětech, ani na zvířatech, v tom to je. Uvědom si to. Není to pohádka, jsou to vrahouni. Netrápí mě, že jsem tě zklamala, dalších třicet lidí to potěšilo 🙂

  39. určitě nejsi v mých očích zoufalec já si to uvědomuju jen mi přišlo že dracovi bylo málem víc líto toho psa než dítěte

  40. určitě nejsi v mých očích zoufalec já si to uvědomuju jen mi přišlo že dracovi bylo málem víc líto toho psa než dítěte…vím že smrtijedům to je jedno ale mě o tohle v komentáři přece vůbec nešlo…jen se mi prostě ten pes nelíbil. přece nezakončíš kapitolu psem…ale jak chceš. Jinak píšeš skvěle ale zdá se mi že si nepřipouštíš kritiku a proti jakémukoliv ohlasu kritickému se hned ohrazuješ. Já sem například za kritiku ráda i když s ní nesouhlasím a snažím se pochopit co se dotyčnému čtenáři nelíbilo. Vždycky bude víc těch aspon v tvém případě kteří ti to budou chválit… právě proto by ses měla zamyslet nad negativními komentáři které tě můžou posunout v tvorbě dál vzlást kdyz ten negativní koment není jedem. Tím ale samozrejme nemyslím aby si své dílo schazovala pokud se tobe líbí ok.

  41. Vezmi si to takhle..dkyž se díváš třeba na film…je ti víc líto, když umře zvíře nebo člověk? Mě osobně víc zraňuje smrt zvířete, i když je ohyzdné, kdžy to napíšu…

    Ale rozhodně jsem to v té povídce tak nemyslela, pokud to tak vyznělo, to mě mrzí. Stavím to na stejnou úroveň, jakýkoliv život má jistou cenu, nezáleží, zda je to člověk nebo zvíře. Nikdo by se neměl nad nic vyvyšovat 🙂

    Já si kritiku připouštím, jen ne vůči příběhům, přece jenom..fan fiction, to je má tvorba, obsah je vždycky na autorovi… proto sjem třeba i zastánce autorek mary sue.

    Já se neohrazuji vůči kritickým ohlasům, všimni si, že se ohrazuji i vůči kladným ohlasům, protože ne s každou svou povídkou souhlasím,s  těmi staršími už vůbec ne, ale třeba zrovna za touhle si stojím, proto sjem se ohradila, obsah je pouze má věc. Pokud se někomu nelíbí, to už je na něm, já mu to řpece vymlouvat nebudu, ani se kvůli tomu nebudu trápit. Pokud se to nelíbí, člověk to nečte, přeci s enebude nutit, že jo. Nechávám tomu volný průběh.

    Beru kritiku, pokud je ohledně faktických chyb, slovosledu, pojmů, gramatiky, všemi třemi, přímo… ale do děje si bohužel nenechávám mluvit, tím to je. Je to zkrátka má představivost a nikdo nemá právo mi do ná pronikat, není to tak, že bych nebrala výtky, samozřejmě si je uvědomuju, ale pokud se s nimi nevžívám, je jasné, že s nimi nebudu souhlasit. Ať už přitom vypadám jako zoufalec, to už mě potom nijak netrápí, protože moje vnitřní já ví, s čím je spokojené a já bývám málokdy se sebou spokojená :))

    Neber to, prosím, jako nějakou urážku, pokud to tak vyznělo, omlouvám se za to.

    Ty by sis měla za svým dějem stát, napsala si to tak, jak se to líbilo tobě, tvým čtenářům se to nemusí líbilt vždycky budou tací, kterým se to líbit nebude, ale pokud jsi tím ty sama spokojená, nikdy se nenech odradit… já vlastně téměř nikdy nebyla s ničím spokojená tak jako s tímto. Napsala jsem to až nad své možnosti, tedy podle mě, podle tebe zřejmě ne, ale já sama cítím vnitřní uspokojení 🙂

  42. Hmmm…fakt už by to chtělo pokračování, nemyslíš, Blanch? Jinak je to dobrý. Ale – chudák pes:-(

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..